Veškeré chladící podložky pro notebooky, které jsem na našem trhu objevil jsou svou obecnou konstrukcí pro konkrétní použití dost nevhodné. Větráky jsou umístěny na výrobcem zvoleném místě a ne na místě, kde je to u většiny notebooků potřeba. Navíc jsem na konci semestru potřeboval vyřešit pracovní ergonomii, protože většinu prázdnin jsem strávil prací u pc (stolní pc jsem zavrhl z důvodů souborové schizofrenie, takže jsem chtěl pracovat pouze s jedním – notebookem) a chtěl si vytvořit dobře ovladatelnou pracovní stanici s externí klávesnicí a myší.

Začalo to plánováním…

Základní předpoklad byl ten, že potřebuju dostat monitor notebooku do úrovně očí, abych se zbytečně u stolu nehrbil. Tím se taky zkrátí možná vzdálenost od monitoru, protože spodní část (s klávesnicí) bude šikmo a tak půdorysně zabere méně místa.

Taky protože mám pokoj v půdní vestavbě, kde v létě teploty dosahují běžně přes třicet stupňů a notebook při normální teplotě má kolem padesáti, bylo nutné vyřešit efektivně chlazení – hlavně spodní část, která se přehřívá. Konstrukci jsem měl více-méně rozmyšlenou z dřívějška, horší bylo…

…vyrobit to

Docela dlouho jsem sháněl plech, který by posloužil jako základ celého podstavce. A hlavně ho opracovat do požadovaného tvaru. Nakonec to vyřešilo jedno staré pc, které se docela dlouho válelo bez užitku na půdě. Dřívější počítačové skříně neměly jako dnes odnímatelnou každou stěnu zvlášť, ale celou horní část jako komplet – tedy jakýsi U profil. Navíc formát byl naprosto přesný. Takže jsem ohnul přední část, aby notebook nesjel, vyvrtal větrací otvory a otvory pro dva ventilátory přesně v místě, kde notebook nejvíce hřeje.

Chladící podložka z profilu – detail ovládání

Outsourcing v praxi

Hlavní desku jsem měl hotovou, ale aby byl podstavec aspoň trochu stabilní, bylo nutné na něj navařit ohnutou tyč. Tady vznikly největší problémy, nejsem schopen přesně ohnout ocel do železobetonu (roxor se tu tušim jmenuje) o průměru deset milimetrů a už vůbec ne to všechno k sobě přivařit. Jednak jsem to nikdy nedělal a ani nemám svářečku. Šikovný umělecký kovář z Lanžhota mi tyče ohl přesně podle nákresu a ředitel svářečské školy z Hustopeč velice dobře přivařil i přes problémy s provařením tenkého plechu.

Chladící podložka z profilu

Dokončení

Takže kostra je hotová, nezbývá než nastříkat základovou barvou a osadit ventilátory. Tady vznikl prostor pro malou improvizaci, rozhodl jsem se přidat možnost vypnutí větráků vypínačem a přidání potenciometru na regulaci otáček – tedy hluku. Vyřešila to odlitá destička z epoxidové pryskyřice s osazenými konektory, vypínačem a potenciometrem, kterou jsem ještě taky přestříkal základovkou.

Chladící podložka z boku

Vyzkoušení

I při vypnutých větrácích díky lepší cirkulaci vzduchu a jednoduššímu nasávání do notebooku se teplota snížila o 5 – 7 stupňů a při zapnutí na maximální otáčky začala teplota opět klesat o dalších 6 – 8 stupňů. V konečném důsledku je tedy teplota stabilně pod 40 stupni a snad se tím zvýší i životnost přístroje.

Chladící podložka s notebookem